18.07.2026

Pojetí času v antickém Řecku

Není čas ztrácet čas, říká se. V antickém Řecku to platilo dvojnásob, jelikož Řekové vnímali několik různých rovin času, a toto rozlišení se projevilo i v tehdejším lexiku. Je zajímavé, že některá konkrétní pojetí času byla zbožštěna.

ὁ χρόνος

Toto je normální, běžný “hodinový” čas (roz. ten čqs na který se ptáme: “Kolik je prosimtě hodin?”). Tento úplně normální a obyčejný čas byl zbožštěn jako jedno z prvopočátečních božstev, které bylo dokonce otcem a předchůdcem chaosu.

ἡ σχολή

Velmi důležitý čas, neboť se jednalo o čas tzv. volný (free time). Ale proč je to foneticky podobné latinskému “schola” tedy českému “škola”? Inu, do školy se v Řecku chodilo ve volném čase (kteří měli jen bohatí). Povinnost to rozhodně nebyla. Vzdělávání představovalo volnočasovou aktivitu.

ὁ καιρός

Jedná se opět o zbožštěný, tentokráte “správný” čas. Ten správný okamžik na něco. Je to přesně ten čas, ve kterém je sir Humphrey ochoten dovolit svému ministrovi uskutečňovat jeho politiku (což je v tomto případě nikdy).

(pozn.: pozor,neplést s καῖρος - to je úplně jiné slovo!)

ἡ ὥρα

Ne, neznamená to hodinu, jak by podobnost s anglickým “hour” svádělo, ale bavíme se tady o času ve smyslu sezóny, periody případně ročního období.

ὁ αἰών

Opět zbožštěný čas, který je synonymem pro věčnost. I my říkáme, že něco “trvá eóny”. Původem z PIE *h₂óyu-, mohl také znamenat období definované jako “celý život”. I to bylo v představách Řeků pořád “sakra hodně moc”.